Monday, December 20, 2010

ADHD nebo Aspík?

tak nám maminka zase probděla noc aby se pročetla a dočetla jakoupak diagnostiku asi tak mají její chlapi

Tak jsme nepozorní, roztěkaní, atd... připomíná nám to některé situace?

[2]
Cvičit se musí skutečně všechno - prožívání emocí, zvládání různých sociálních situací a podobně. 'Aspíkům', jak jim rodiče někdy říkají, nestačí například ráno říci "nasnídej se, vyčisti si zuby, vezmi si mikinu a obuj se". Z takových pokynů budou jen zmatení a klidně se otočí a půjdou si číst.

"Doma máme na zdi vylepený přesný rozpis ranních činností i s časovým vymezením a díky tomu to funguje," popisuje Ondrova maminka Anna. Jakmile jsou pravidla podrobně dána, chlapec na nich naopak velmi lpí. Dokud nevisela, chodil s kartáčkem po celém bytě, od té doby, co si každé ráno přečte, že se zuby čistí jen v koupelně, bedlivě dbá na to, aby se tak chovali i ostatní členové rodiny.

Pokud si rodiče připlatí, může rodina využít i asistenta na volný čas, který bude například s nadšencem do veřejné dopravy - což je pro děti s Aspergerovým syndromem velmi typické - objíždět vozovny. Tato služba pomáhá i sourozencům, kteří si tak mohou v klidu užít rodičů a dostat se tak i na akce, které by jinak jejich divoký brácha nezvládl.

[3]

Pro dítě s Aspergerovým syndromem je totiž škola místem, kde zažívá zmatky, muka a tvrdou kritiku všeho, co je na něm výjimečné. Zkusím popsat, jak vypadá škola z pohledu dětí s AS.

Sedíte pohodlně? Zavřete oči a představte si, že vcházíte do místnosti, kde se mísí tolik vůní a pachů, až máte pocit, že vám pukne hlava. A teď si představte, že sedíte uprostřed těch vůní a pachů a někdo přitom škrábe nehty o tabuli, šustí sáčkem s brambůrky nebo dělá jiný hluk, který vás děsí. Mezi těmito zvuky se ozývá nepříjemná změť hlasů spousty lidí kolem vás, mluví cizím jazykem a občas na vás pohlédnou, přičemž očekávají, že jejich nepochopitelným výrokům rozumíte.

Ještě pořád vám to jde? Teď když máte obraz celého toho potěšení z nejrozmanitějších smyslových zážitků, představte si, že vám nad hlavou bliká lomené fluorescenční světlo, z něhož vás bolí hlava. Sedíte na nepohodlné tvrdé židli vedle cizích dětí, kteří z vaší přítomnosti očividně nemají radost. Celou dobu na smysly útočí jeden podnět za druhým, vy nevíte, co se s vámi děje, ale s naprostou samozřejmostí se od vás čeká, že se pokusíte porozumět spoustě naprosto nelogických témat, a ještě se v chování přizpůsobíte těm cizincům okolo sebe. Těžké, že?

[4]

Vcera jsem rekla svemu priteli: "Mrkni se na maso, jdu na zahradu". Soustredil se na vareni brambor a na maso se mrknul... Ale z trouby ho nevyndal, az skoro zcernalo." Chyba, moje chyba..., mela jsem se jasneji vyjadrit. Kdyz jsem smutna jdu k nemu a reknu: "Citim se smutne, obejmi me, prosim...". Ano, muj pritel má Asperger. Prisli jsme na to po jeho ctyricitce. Ani nevedel, ze neco takoveho existuje. Najedno vsechno zacalo davat smysl, jeho nedorozumeni s lidmi, proc nekdy tak divne reaguje, proc lidi nechapou jeho a on je a pritom se tolik snazi, proc casto vezme vsechno doslovne, proc tak chytry muz obcas vypada jak maly hloupy a nesmely kluk. Muj skoro manzel je sportovni, hezky pravnik. Ma take par pratel, je uspesny v oboru, ale obcas rekne, ci udela neco, co nikdo neceka. Meli jsme nekolik nedorozumeni za jeho "trapne" ci "hloupe" reakce. Nechapala jsem to, obcas jsem myslela, ze me nema dostatecne rad, ale ono to tak neni. Prave ze neni. Neni to jednoduche, ale jde to. Chce to toleranci, respekt, lasku a informace. Ted se casto smejeme. Hey Niku, drzim Ti palce. Neco je a bude tezsi, ale stoji to za to.
PS: joo, kamaradili jsme spolu pres rok, chodili do kina, na koncerty apod. Libil se mi, ale rekla jsem, ze muzeme byt kamaradi, presto jsem cekala, kdy uz me konecne zacne balit... no jo, zenska! Balit me nezacal, neb jsem mluvila o pratelstvi, ac jsem se mu libila hned ze zacatku... Rekla jsem tedy po roce: "Bez se projet na kole a rekni co pro me citis". Ujel tedy 40 km a rekl, ze me miluje a nechce ztratit.

Odkazy:
[1] APLA - pro pomoc dětem s Aspergerovým syndromem
[2] http://www.autismus.cz/clanky/pomoc-mam-nesnesitelne-dite-8.html
[3] http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=763
[4] http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=158695

Labels:

Wednesday, September 19, 2007

čtvrteční návštěvy u Benců v Pětihostech a Sedláčků na Chodově

ráno z Řep do Pětihostů za Martinem a Luckou Bencovými


View Larger Map

pak z Pětihostů do Prahy, Vyskočilova, Telefónica O2


View Larger Map

pak možná vyzvednout Petru a děti u Benců...

...a zase zpátky do Prahy, tentokráte ulice Hvězdoslavova k Sedláčkům


View Larger Map

...nebo rovnou z Telefónica do Hviezdoslavovy


View Larger Map

Friday, April 21, 2006

Sunday 9.4.

Prokop a little dizzy but trying to contentrate, this will be a long day
Mom preparing breakfast in our kitchen that is just being reconstructed (yet)

Petra's rother came to spend some time with us. Prokop enjoys meat.

Do not shoot me! This was meant to be an inspective look


Prokop helping father with assembly

Let's push this pin gently into the hole

We made it! Done! Our cat (Little Ball) also likes it :)hmm, look what are those wall cabinets also good for...

Posted by Picasa

Friday, December 23, 2005

Dave Guardala Studio silver-plated alto mouthpiece

  • rare hand-made early original
  • perfect tip and rails
  • Hand-engravings: initials "DG", model "SA" & S/N 1265
  • Free-blowing--Huge sound!
  • ligature and Original plastic cap included
  • 100% Positive Feedback Seller
  • audio sample in mp3 format available (horn Yanagisawa 900µ, Fibracell reeds)

Dave Guardala Studio (original description):
This model features a High baffle, medium bore. It is suitable for a wide range of playing situations ranging from 'David Sanborn Style' to 'Mainstream Jazz'. It has a bright fullbodied compact sound with high volume.


Note: Pictures were taken with a Sony-Ericsson p901i, please excuse it's poor quality. It would be possible to take a better quality pictures if desired...



















Prokop, do bye-bye, we're going to say goodbye to Amati

Our son Prokop, he is now 18 months old, can do bye-bye fairly well. Now the time has come to do bye-bye to an Amati Super Classic soprano.

Dady wanted to try out a soprano that are being made at the island of a rising sun, such a curved one as alto saxophones are being made.

Well, Amati is a beautiful horn, fairly narrow. Dady bought it a couple of years ago from a Czech compositor, arranger, performing artist, educator, propagator of microtonal music and researcher Daniel Forró, "like silver" nickel plated in a perfect shape. Dady was told by Mr. Forró, that he had it from some Slovak shop, where it sat unwanted.

Dady took care for her very thoroughtly and played her for occasional gigs and studio work. If you are interested, you can listen to a sample on web Gimel. Dady used a metal mouthpiece of American Phil Barone - Traditioal/Contemporary 8* for this studio work. However, rubber Amati mouthpiece with ligature and cap are included. Here is a solo dady recorded for Prokop's uncle in his 'home studio' with the Amati mouthpiece.

Amati Super Classic in her beauty:

Tuesday, November 29, 2005

Prokůpku, udělej pá-pá, sopránka Amátka se bude loučit...

Náš synek Prokop, běží mu teď 17. měsíc umí hezky zamávat na rozloučenou, neboli "udělat pá-pá". Teď se asi budeme loučit s naší starou známou sopránkou Amátkou, tedy pokud ji někdo bude chtít. Tatínkovi se totiž zachtělo vyzkoušet si sopránky, které dělají na ostrově vycházejícího slunce, takové ty pěkně zahnuté jako bývají altové saxofóny. No a Amátka, to je holka krasavice, pěkně rovná. Před několika lety ji tatínek koupil od Daniela Forró, celou "do stříbrna" pokrytou niklem, a také zachovalou. Pan Forró mu totiž řekl, že ji má od nějakého pána ze Slovenska, kde jen chudinka ležela a nikdo na ní nehrál. Tatínek se o ni móc pěkně staral a tuze pěkně na ní hrával. Dokonce tak pěkně, že i do studia jí s sebou vzal. Jestli si to chcete poslechnout, tak můžete tady na webu Gimelu. K Amátce tatínek přikládá i kaučukovou hubici ze stejné továrny. Mimochodem, je to ta, co tak pěkně hrála pro strejdu Ondru, ale to se dozvíte později. Ve studiu tatínek hrál na kovovou hubici američana Phila Baroneho. A ještě jedna věc - jestli se vám bude zdát tón příliš úzký, je to opravdu jenom zdání. Pan zvukař Pavel "Kuře" Hejč ho preferoval před "kulatým" a snímal milou Amátku shora. Jestli chcete znít kulatě a sladce jako Kenny G, tak si přimíchejte zvuk z ozvučníku, jako to kdysi udělal tatínek doma, když nahrával sólo pro strejdu.

No a kolik penízků za ni tatínek dostane? To se musí pěkně dohodnout s tím, kdo bude o Amátku stát. Už to ale nebude tolik, kolik za ni musel dát tehdy tatánek.

Tady si můžete tu krásku Amátku prohlédnout :